Vinařské tratě v obci Dobšice

V katastru obce jsou dvě viniční tratě v první kategorii – U hájku a Pod tratí.

Název viniční tratě	Kateg	Počet pěst.	Plocha vin.trati	Registr. vinice
Pod tratí	I	10	14,5	0,49
U Hájku	I	10	82,0	38,95

U Hájku

Viniční trať U Hájku leží východně od Znojma v katastru obce Dobšice, pod lesoparkem mezi Dobšicemi a Suchohrdly u Znojma.

Charakteristika viniční trati:

Název je odvozen od názvu lesoparku ležícím v těsném sousedství viniční tratě. Součástí viniční tratě U Hájku je i část dříve nazývána Zimolovo, která údajně dostala tento název podle jména člověka, který žil ve strážním domku u železniční trati probíhající pod vinicí. Při rajonizaci viničních tratí na Znojemsku, byla tato trať sloučena s tratí U Hájku.

Jména či názvy viničních tratí mají docela zajímavou, bohatou, různorodou historii a původ. Samozřejmě, že převážně vycházejí z místních názvů majících nějaký vztah ke geografickým místopisným či přírodním podmínkám, nebo se váží k určité události či majiteli, atd. Vymysleli je většinou v dřívějších dobách sami vinaři a obyvatelé jednotlivých obcí, kde révu pěstovali. Některé názvy jsou ovšem novodobé z nedávného období scelování viničních tratí. K dalším se váže více či méně zajímavá událost a pověra.

Východně od viniční trati se rozprostírá postorogenní pánev jako součást Západních Karpat. Brněnský masív většinou tvoří hlubinné magmatické horniny prvohorního stáří, především granitoidy, které se nacházejí také v dyjském masívu. V podloží se nacházejí bohaté vrstvy třetihorních štěrkopísků a písků. Svah těchto vinic na bázi krystalinika, překryly eolické materiály spraší a odvápněných sprašových hlín, které jsou vhodné pro tvorbu půd. Vyvinuly se na nich středně bohaté až bohaté půdy, avšak s nedostatkem vody v letním období. Jsou to hlinité hluboké půdní typy hnědozemí o nižším obsahu humusu, který umožňuje vysokou biologickou aktivitu hnědozemí a zvýšenou mineralizační schopnost půd. Společně s vhodným minerálním složením skalnatého podloží získávají vína ze zdejší révy neopakovatelné chuťové vlastnosti a vůně.

Popisné údaje:

• Expozice viniční tratě: jižní, JV a JZ
• Nadmořská výška: 275 až 285 m n. m.
• Převažující větry: střední a severozápadní
• Roční srážky: cca 480mm
• Roční úhrn slunečního záření: cca 4100 KJ/m2
• Svažitost: 3-10%
• Celková osázená plocha: 37,6 ha

Na převažující části vinic hospodaří vinařská firma Lahofer a.s. od které jsou i následující informace.

Historické souvislosti

V okolí dnešního Znojma pěstovali vinnou révu již staří Moravané v době Velkomoravské říše. Není proto divu, že se pak jakostní vinná réva pěstovala na suchohrdelském katastru díky zájmu řeholníků louckého kláštera rovněž ve tředověku. Na svazích kolem vsi jsou dodnes patrné staré vinohradnické terasy. Roku 1678 bylo v Suchohrdlech 22 poddaných kláštera premonstrátů v Louce, kteří obhospodařovali 44 čtvrtí vinic. Víme, že v 19. a na počátku 20. století se obyvatelé zabývali v prvé řadě právě vinohradnictvím a vinařstvím a teprve poté pěstováním obilí. Uvádělo se, že "... vína suchohrdelská náležejí k nejlepším vínům moravským ... ".

Viniční trať "Za Hájkem" je také místem výskytu vltavínů - moravských tektitů. Tvoří je sklovitá hmota na Moravě příznačné tmavozelené barvy s mírně otřeným povrchem po transportu vodou. Vytvořily se při pádu meteoritu v bavorské oblasti Ries (rieský kráter) za vysokého tlaku a teplot roztavením hornin a dopadly do několika tzv. pádových polí Jižní Čechy - Český Krumlov, Týn nad Vltavou), z nichž nejbližší se nachází u Třebíče, odkud je roznesly vodní toky do širokého okolí.

Tyto tektity sbírali již mladopaleolitičtí lovci (někdy před 28000 roky) a také zemědělci z mladší doby kamenné (kolem 5700 - 4000 př. n. l.), kteří si z nich zhotovovali působivé nástroje: škrabadla, rydla, drásadla a klínky.

Vysoká terasa na pravém dyjském břehu skýtá romantických výhled do Znojemské kotliny a do údolí Dyje. Je strategickým místem, a proto není divu, že si francouzský císař Napoleon Bonaparte nedaleko "U Napoleonova dubu" dal vybudovat v době bitvy s vojskem rakouským císařem Františkem I. u Znojma 10.- 11. července 1809 svoji pozorovatelnu. Vinice v tratích "Za Hájkem" u Suchohrdel se dokonce staly místem srážek obou armád. Divizní generál Marmont zde rozmístil XI. vojenský sbor, tzv. Dalmatskou armádu.

Odrůdy

Sauvignon - výměra 10,77 ha, výsadba v roce 2001 a 2002 Neuburské - výměra 2,04 ha, výsadba v roce 2001 Tramín červený - výměra 3,80 ha, výsadba v roce 2001 a 2002 Ryzlink vlašský - výměra 0,50 ha, výsadba v roce 2003 Ryzlink rýnský - výměra 7,50 ha, výsadba v roce 2003 Rulandské šedé - výměra 4,16 ha, výsadba v roce 2003 Rulandské modré - výměra 0,68 ha, výsadba v roce 2003 starší výsadba na bývalé trati Zimolovo Müller Thurgau - výměra 7,60 ha, vysázeno v roce 1985 JZD Dobšice * na mladé vinici je v průměru cca 4 000 keřů na 1 ha * řez se provádí na dva tažně po cca 5 očkách se zásobním čípkem * vinice U Hájku je zařazena do IP (integrované produkce)

Půda a obdělávání

V podloží se nacházejí bohaté vrstvy třetihorních štěrkopísků a písků. Svah těchto vinic na bázi krystalinika překryly eolické materiály spraší a odvápněných sprašových hlín, které jsou vhodné pro tvorbu půd. Vyvinuly se na nich středně bohaté až bohaté půdy, avšak s nedostatkem vody v letním období. Jsou to hlinité hluboké půdní typy hnědozemí o nižším obsahu humusu, který umožňuje vysokou biologickou aktivitu hnědozemí a zvýšenou mineralizační schopnost půd.

Průměrné množství hlav na 1 ha je přes 4 000 kusů, výpadek keřů je každé dva roky prosazován, tak aby potencionál vinice zůstal na stejné úrovni. Vinice je zařazena do systému integrované produkce, spon je 2,8 x0,9 m, obřádek je meziřadí zatravněné, v průběhu roku se aplikují cca 6 ochraných postřiků za rok.

Pod tratí

Druhá ze zmíněných vinařských tratí je podstatně menší a nachází se na svahu od železniční tratě do obce Dobšice. Převážně se jedná o vinice vysazené v zahradách patřících malovinařům. Bližší informace nejsou dostupné.